Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


strážmistr Zahálka (Erik Pardus)

zdroj: šeská televize:
http://www.penize.czech-tv.cz/program/detail.php?idp=1035105542&day=975798000&time=17:25&ch=2&deid=1821
městské divadlo : http://www.mdb.cz/index.php?page=soubor&id=214

Srandista a pokušitel, jemuž není nic svaté, ale spolehlivý parťák

ObrazekErik Pardus

Studium JAMU ukončil v roce 1982, od 1.2.1982 v Městském divadle Brno.Rád vzpomíná na tyto role: Toffolo (Poprask na laguně), Uriel (Dům se sedmi balkóny), Karion (Vláda žen), Hitler (Hra o lásce, smrti a věčnosti…), Tom (Nový způsob jak splácet staré dluhy), Jack Hunter (Vytetovaná růže), Janek (Modrý pavilon), Mladík (Dobrý večer, léto, dobrý večer, lásko), Richard (Všechno je v zahradě), Ponza (Každý má svou pravdu), Howard Wagner (Smrt obchodního cestujícího), Jago (Othello), Syn (Foxtrot), Pamfilo (Mor), John Worthing (Dobrý večer, pane Wilde), Petr (Romeo a Julie), Kňour (Mistr a Markétka)

rozhovor:

Jak se Vám hrál?
Strážmistr Zahálka a já jsme jedna osoba. Jak se hrál Zahálka mně, to nevím, ale já jsem byl se Zahálkou spokojený.

Co Vás na seriálu zaujalo?
V rámci scénáře jsme dostávali také větší volnost, abychom dané situace dohrávali a domýšleli sami. Stávalo se, že jsme dotočili konkrétní záběr, který však režisér Moskalyk nechal jet dál. Neozvalo se obligátní "Stop!" a my jsme začali vymýšlet na dané téma ptákoviny. Mnoho těchto situací je v seriálu zachyceno. Jsou použity jako tečky různých obrazů. Já jsem si například z nouze, protože jsem měl pocit zapomenutého textu, vymyslel básničku. Některé naše ptákoviny vypadají jako živé. A doufám, že živě budou působit i na diváky.

Při natáčení jste měl příležitost se setkat s celou řadou mimobrněnských herců...
Nejvíce mě potěšilo setkání s Libuškou Šafránkovou, kterou jsem předtím dlouho neviděl. Potěšilo mě, že je pořád stejná, jako byla za Barunky a Popelky. Pan Moskalyk naše setkání schválně naaranžoval. Věděl, že jsme se od natáčení Babičky intenzivněji neviděli. Při Libuščině prvním záběru ji držel za ramena zády ke mně a ukazoval mi, abych šel k nim. Už jsem tušil, o koho asi půjde. Obrátil ji ke mně a Libuška řekla: Jé, Eriku, ahoj. Měl jsem radost, že mě poznala.

Několikaleté natáčení skončilo. Nedostavuje se trochu nostalgie?
Ano, dostavila se. Nostalgii cítím v tom, že uběhlo tolik let práce strávené na tomto projektu a až se budu na Humoresky dívat, zapomenu na všechny strasti tehdejšího natáčení a bude mi smutno po Töpferovi a Trojanovi - a hlavně po Moskalykovi.

Jak jste se cítil v uniformě četníka?
Strašně. Nezávidím tehdejším četníkům, protože uniforma byla velice upnutá, z neprodyšného materiálu, samé řemení a zbraně. Natáčení v letních měsících bylo úděsné. Připomínalo mi to vojenské chvíle, kde naše různá cvičení končívala minimálně s opruzeninami. To se nás při natáčení Humoresek také dotýkalo.