Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Kde se točí Četnické humoresky?


Foto: Jiří Kníže Autor: Jiří Kníže
zdroj :http://prepni.atlas.cz/

www.ceskatelevize.cz

Kde se točí Četnické humoresky?

Český národ miluje domácí seriály. Důkazem jsou Četnické humoresky, jejichž už třetí sérii točí Česká televize. Jak vypadá „filmový" život na pátrací stanici kousek od centra Brna?


Budovu postavili od základů!
 
 
Četnická stanice vznikla před sedmi lety v bývalých kasárnách. Pomohla tomu náhoda. Kdysi tady totiž ve vojenském uměleckém souboru vojančil jeden z členů produkce a místo mu připadalo ideální. Jelikož však byl celý objekt v katastrofálním stavu, podlahy se prohýbaly a linoleum bylo vytrhané, bylo třeba pátrací stanici znovu od základů postavit.
 
 
Jak tvrdí pamětníci, ze staré budovy tady nezůstaly ani futra od dveří. V bývalých skladech byly vybudovány kostymérna a maskérna, do štábu se místo důstojníků přesunula produkce. Vybavení místností ve stanici je pokud možno autentické. Například do knihy, která je umístěna na stole přijímací místnosti, se zapisovalo ještě v roce 1962!
 
Důchodci se vracejí do služby
 
 
Kdo si pamatuje původní sestavu oblíbených seriálových postav, jistě potvrdí, že změn bylo pomálu. Občas se parta rozšíří o čerstvou krev, například o četníka Karabelu, kterého hraje Martin Sláma, sem tam někdo povýší, ve výjimečném případě zasáhne osud, nebo kulka.
 
Jak se nám podařilo zjistit, počet mrtvých mužů zákona (zatím položil svůj život na seriálový oltář vlasti pouze četník Toníček) se i na konci třetí série na rozdíl od akčních zahraničních seriálů dramaticky nezvýší – budou jen dva.
 
Další četníci odcházejí do výslužby, například Stanislav Zindulka, který hrál četníka Turka. Tam měl skončit i četník Šiktanc, kterého ztvárnil Petr Kostka. Ale jak nás ujistila produkce, zaslouženého civilu si příliš neužil. Jeden případ ve třetí sérii čilý důchodce dokonce vyšetřuje sám!
 
 
Zapůjčení kostýmu? Až 10 000 korun!
 
 
„I poslední komparsista musí být oblečený.“ Toto heslo pochopitelně platí i pro natáčení už třetí série Četnických humoresek. Bývalý sklad bude proto brzy zaplněn kostýmy až po střechu.
 
A mohou za to pochopitelně ženy. Četníkům se tu šijí uniformy přímo na tělo, a s výjimkou těch původních, které byly ušity z nekvalitních materiálů a musely být přešity, se během let nemění.
Zato zapůjčení lepšího ženského kostýmu přijde klidně až na 10 000 korun, a to se v něm madam mihne před kamerou třeba jen dvakrát a během jednoho dílu se ještě několikrát převlékne!
 
Co se klobouků týče, nemá místní sbírka obdobu. Některé jsou z výkupu, ale další šije místní šikovná modistka přesně na zakázku. „Sem tam přidáme na klobouk květinu nebo pentli, a to, že už byl před několika díly použitý, nikdo nepozná. To víte, ženy tenkrát hodně klobouky nosily. Kdyby měl být každý originál, tak bychom se nedoplatili,“ dozvěděli jsme se v kostymérně.
 
Unikátní jsou také místní auta. Třeba to, kterým jezdí sami četníci. V majetku produkce seriálu je i malý náklaďák, který se díky šikovným rukám místních techniků změnil na pohřební vůz, v poslední sérii z něj v jednom díle bude cukrářské auto.
 
Postrach? Sníh a dálnice!
 
 
Na place se začíná brzy. Řada herců je totiž mimopražských a aby stihli večerní představení ve svých divadlech, končí tady natáčecí den klidně i ve 14 nebo 15 hodin. Když se točí scény s velkým komparsem, začínají maskérky (jsou tady dvě, ale sem tam si musejí vzít posilu) už v šest hodin ráno. A nástup bývá mnohdy už o páté.
 
Postrachem místní produkce se stala dálnice. Čtvrhodinový skluz se i přes včasné nástupy rovná malému zázraku. „Na to, že je zácpa v Praze, už jsme si zvykli, ale teď už bývá i v Brně. Takže čekáme. Někdy i několik hodin. Kolikrát se nám stane, že musíme nechat několik záběrů na příště,“ tvrdí paní produkční.
 
Dálnice a sníh se pak společně postaraly o největší průšvih v osmiletých dějinách natáčení humoresek. Velká nadílka sněhu totiž zablokovala dálnici tak, že auto, které vezlo herce po natáčení do Prahy, zůstalo viset ve vánici. „Pro pana Trojana staršího to tenkrát byl doslova šílený zážitek, protože za celý život nezažil, že by prošvihl jediné představení. Co jsem měla dělat? Zůstala tam spousta lidí. Navíc - tenkrát nefungovaly ani mobily. Asi se všichni, kdo tam nocovali v autech, pokoušeli dovolat a spadly všechny mobilní sítě,“ vzpomíná na hodiny hrůzy vedoucí výroby Darina Levová.
 
Navykli si tu snídat
 
 
Místo, kde se společně setkávají četníci s prostitutkami, kasaři a vrahy, je místní catering. Ten hereckou partu doprovází dokonce i na na výjezdy, kdy se natáčí scény v lese či v polích.
„V takovém případě bychom nestíhali odvážet lidi někam do restaurace na oběd. Hned by z toho byly minimálně dvě natáčecí hodiny navíc a to si nemůžeme dovolit,“ tvrdili nám v produkci. Herci si zvykli v cateringu dokonce i společně posnídat. „Pořád nám říkají, že když má štáb co jíst a je kompletně zaopatřený, líp pracuje. Tak se snažíme,“ dozvěděli jsme se v cateringu.